Specifické potíže typické pro neuromotorickou nezralost (NMN):

• vzdělávací problémy (se čtením, psaním, počítáním – dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, …)

• potíže s chováním a celkovým fungováním ve škole i mimo školu – ADD, ADHD – nesoustředěnost, nepozornost, neschopnost zůstat v klidu, nepořádnost, úporné zapomínání úkolů a ztrácení věcí, nemotorné chování, chování které často vypadá až jako neukázněné, bezohledné či neurvalé ačkoli je dítě nedělá naschvál, potíže s tělocvikem, kreslením, ručními pracemi…

• somatické či psychosomatické potíže – nevolnost při cestování, nespavost a hyperaktivita či naopak velká unavitelnost, časté bolesti hlavy, ochablé držení těla i když cvičí různá posilovací cvičení, skolióza, alergie všeho druhu, nadměrná bojácnost, úzkostné stavy bez zjevné příčiny, silný strach ze všeho nového a lpění na navyklých stereotypech, časté zažívací potíže, častá onemocnění dýchacích cest či tzv. ORL potíže (ušní, krční nosní), problémy se zrakovým či sluchovým vnímáním, nadměrné úlekové reakce, pomočování, závratě, strach z výšky, fobie různého druhu…

Jak mohou výše uvedené příklady potíží souviset s neuromotorickou nezralostí a co to ta NMN vlastně je?

Neuromotorická nezralost, někdy také označovaná jako neuro-vývojové opoždění, je stav, kdy celkové fungování organismu v určité míře ovlivňují trvale přítomné tzv. aberantní reflexy. To jsou buď přetrvávající primitivní reflexy nebo nedostatečně vyvinuté posturální reflexy.
Primitivní reflexy mají zásadní úlohu pro přežití dítěte během a krátce po narození, ale jakmile svůj úkol splní, tak jsou za normálních okolností inhibovány (utlumeny) a postupně nahrazovány dalšími vyššími funkcemi vyvíjející se CNS (centrální nervové soustavy) – posturálními reflexy a zralejšími funkčními vzorci. Pokud z jakéhokoli důvodu tato přirozená posloupnost neproběhne v kompletním sledu, zůstanou buď všechny, nebo jen některé primitivní reflexy aktivní a naopak se nedostatečně vyvinou posturální reflexy a další funkce CNS.
Následkem toho je celý organismus permanentně „rozhozený“, není v potřebné rovnováze a to pak zasahuje do všech jeho funkcí, i takových, které by Vás možná ani nenapadlo spojovat s rovnováhou. Hodně laicky bych to přirovnala ke scéně ze seriálu „Návštěvníci“, kdy se ukáže, že Centrální mozek lidstva měl „jenom“ narušenou vodorovnou polohu, ale jakmile jej pan Drchlík podložil dřívkem, tak se „zázračně“ všechny systémy obnovily a bylo po problému. Ale dokud nebyl v dokonalé rovnováze, tak stále hlásil chybu… A tak podobně je to i s mozkem člověka, který je permanentně narušovaný vlivem interferujících reflexů – to neustále ovlivňuje těžiště těla a to pak následně zasahuje do celého fyzického i psychického stavu.

Cílové skupiny klientů:

1) školní děti 7-9 let
této skupině lze metodou INPP nejvíce pomoci při problémech ve škole, neboť toto je věk, kdy se neuromotorická nezralost (NMN) poprvé nejvýrazněji projeví, a to v oblasti vzdělávání (ona se určitými příznaky projeví již dříve, ale často teprve potíže s učením a chováním ve škole rodiče donutí, aby si pořádně všimli, že něco není OK a začali hledat řešení)

2) předškolní děti 5-6 let
již v tomto věkovém intervalu lze identifikovat neuromotorická nezralost, i když tady ji lze ještě do určité míry tolerovat v rámci normálního vývoje dozrávání CNS (centrální nervové soustavy), který probíhá do věku cca 8 let. Teprve potom lze s určitostí posoudit jednoznačnost odchylky od normálu. Proto zde dávám tuto věkovou kategorii až na druhé místo, za školáky prvního stupně ZŠ.

3) starší školáci a dospělí
zde NMN může již být maskovaná různými naučenými kompenzačními mechanismy, pomocí kterých dítě či dospělý dokáže často uspokojivě zvládnout běžné vzdělávací resp. pracovní nároky, ale zato se u něj mohou rozvinout či přetrvávat jiné potíže, které vypadají jako psychická porucha nebo somatické potíže.

V 1. a 2. skupině většina dětí mívá nejčastěji potíže v relativně menší míře a proto je pro tyto děti často postačující tzv. Školní program INPP. V ČR a na Slovensku probíhají kurzy pro tento program již od r. 2010 a jsou určeny pro výše uvedené pomáhající profese. Absolventi těchto jednodenních kurzů kromě toho, že dostanou množství teoretických i praktických materiálů, se dovědí nezbytné údaje o projevech NN, jak otestovat vybrané děti a jaké terapeutické cviky s nimi provádět v rámci školní či předškolní výuky – tato cvičení se dělají vždy se skupinou dětí. Individuální terapie NN je na místě u dětí 1. a 2. skupiny (5-6 a 7-9 let), u kterých testy při Školním programu ukázaly vyšší míru NN, nebo jejich potíže jsou tak výrazné, že dítě má velké problémy rozpoznatelné i před vyšetřením.

3. skupina starších dětí a dospělých potřebuje individuální terapii – je to právě kvůli těm výše zmíněným kompenzačním vzorcům, které si již vytvořili a které jim sice do nějaké míry pomáhají, ale zároveň i brání v normálním fungování. Je velmi důležité, aby s nimi pracoval odborník se vzděláním a zkušeností v psychoterapii, neboť u těchto klientů se v průběhu terapie mohou objevit i potíže, které jsou dokonce žádoucí, neboť jsou součástí léčivého procesu, kterým klient nezbytně musí projít, nicméně je potřeba s tím umět pracovat. Pro tuto skupinu je naprosto nevhodný Školní program!

Cílové skupiny pomáhajících:

rodiče a pomáhající profese (nejčastěji učitelé, vychovatelky, učitelky MŠ, psychologové, ale i další pracující s dětmi či dospělými, kteří mají specifické potíže). Pro pomáhající profese organizujeme výše zmíněné kurzy a poskytujeme konzultace. Se školami či mateřskými školkami je možno dohodnout úvodní konzultaci, testování vytipovaných dětí a vyškolení učitele, který s dětmi cvičí cca 10-15 minut denně.